PAST NA SLIMÁKY

Deštivé počasí v minulém týdnu podpořilo na některých místech zvýšený výskyt slimáků a plzáků. Pro ty z Vás, kteří chtějí na slimáky ekologické řešení, nabízíme past na slimáky s atraktantem.

Past je určená k monitoringu výskytu slimáků, plzáků a hlemýžďů jejich odchytem.

Jedna past zabezpečuje cca 20 m² plochy zahrady

PRODÁVÁME KVALITNÍ CERTIFIKOVANÉ HLÍZY CROCUS SATIVUS L. (Šafrán setý) BIO/ORGANIC

Jako každý rok probíhá distribuce našeho ekologického sadebního materiálu (hlízky šafrán setý Crocus sativus L.), na který máme certifikát BIO. Chcete-li si zkusit vypěstovat na své vlastní zahrádce nebo skalce pravý šafrán, můžete si u nás objednat hlízky v množství 3-5-10 ks, případně i větší množství. S výběrem vhodného pozemku, požadavky na složení půdy i s pěstováním našim zákazníkům poradíme.

Hlízky šafránu (často nesprávně nazývané pouze „cibulky“), se vykořeňují z půdy a sklízí každý rok koncem června / začátkem července. Jakmile jsou sklizeny, jsou pečlivě omyty a sušeny a prochází speciální tepelnou úpravu. Poté jsou kalibrovány (tříděny) podle velikostí a připraveny pro prodej.

Jedná se o podzimní odrůdy, které kvetou ještě na podzim. Je nutné je vysazovat o trochu dříve než jiné cibuloviny. Ideální doba výsadby je konec srpna do konce září (podle počasí i déle).

Šafrán setý je trvalá plodina. Hlízky se každoročně množí v zemi, a proto je možné sklízet svůj vlastní šafrán po dobu 4-5 let za sebou, kdy se každoročně zvyšuje sklizeň. Po tomto období je potřeba šafránové hlízky vykopat a opět je zasadit na jiný pozemek. Při tomto způsobu pěstování stačí koupit šafránové hlízky pouze jednou za účelem získávání šafránu po mnoho let.

Množství šafránových hlízek, které je možné vysadit na m2, závisí na jejich velikosti. Např. u šafránových hlízek o velikosti 9/10, lze vysadit 40 až 50 ks na m2.

Pokud se chcete dozvědět více, uvažujete, že byste chtěli pěstování vyzkoušet, navštivte naše specializované webové stránky: www.safran-bio.cz

Jak se pěstuje a zpracovává šafrán v typických zemích pro jeho produkci, jsme se naučili při našem cestování za šafránem viz fotoreportáž zde https://www.safran-bio.cz/cesty-za-safranem

Našim zákazníkům jsme pomohli založit již několik šafránic. A to na Moravě, v Čechách a také na Slovensku. Ve starých herbářích (máme na mysli v opravdu hodně starých 🌿), najdeme zmínku, že šafránice byly historicky součástí vinic a v symbióze s vinnou révou se dařilo oběma. Bohužel, socialistické hospodaření, kolektivizace zemědělství a rozorávání mezí tomu udělalo přítrž. Podporujeme a podpoříme vinaře a začínající pěstitele ve snaze o znovuobnovení šafránic v ČR.

NENECHTE SVÉ KRUŠPÁNKY NAPOSPAS HOUSENKÁM ZAVÍJEČE ZIMOSTRÁZOVÉHO

Deštivé počasí minulých dnů příznivě přispělo k růstu všech venku pěstovaných rostlin. I keře zimostrázů (buxusů) se ozelenily a to mohlo vzbudit dojem, že se jim dobře daří. Jenže toto zdání může být klamné. Na keřích zimostrázů (buxusů / krušpánků) byly zaznamenány na většině území naší republiky případy žíru housenek 2. generace zavíječe zimostrázového. Housenky se mohou ve velkém množství ukrývat ve stále zeleném keři. Je důležité důkladně zkontrolovat keře zejména uvnitř. Na poškozených keřích lze pozorovat zasychající listy s požerky a pavučinou.

Doporučujeme brzké ruční odstranění housenek u malých, nízkých keřů. U vzrostlé výsadby a u živých plotů je nezbytné zasáhnout přípravky na ochranu rostlin, registrovanými proti žíru housenek. Důležitá je aplikace přípravku co nejdříve po zjištěném výskytu housenek v porostu.

Velmi účinné a lety ověřené jsou biologické přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki kmen EG 2348. Při jeho aplikaci je důležité rozevřít keře tak, aby se aplikovaný biologický přípravek dostal i na větve ve středu keře. Jedná se o bezpečný, požerový přípravek, který je neškodný pro včely a jiné necílové organismy. Aktivuje se v alkalickém prostředí střeva housenek motýlů. Působí proto jako jed ve trávicím ústrojí. Jakmile housenka krystalický toxin pozře, přestane během několika desítek minut žrát a během dvou dnů hyne.

Jedním ošetřením ale péče o keře zimostrázů nekončí. V lokalitách s častým výskytem housenek zavíječe zimostrázového je nutné keřům věnovat nadále pozornost a je velký předpoklad, že se výskyt zavíječe dá očekávat i v dalších sezónách. K tomu dobře poslouží i včasný monitoring pomocí feromonových lapačů na zavíječe zimostrázového Viz https://www.bioagens.eu/deltastop-cdp