OCHRANA ROSTLIN

Bioagens jsou prostředky biologické ochrany rostlin, specificky zaměřené na ochranu proti škůdcům. Nejkomplexnějším způsobem použití proti škůdcům je využití těchto prostředků ve sklenících, fóliovnících a vhodně koncipovaných uzavřených prostorech. Speciálně laboratorně kultivovaný druh dravého roztoče se aplikuje již více než dvě desítky let ve vinicích, ovocných sadech a v produkčních jahodárnách. V našem zeměpisném pásmu nelze aplikovat laboratorně kultivované druhy biologické ochrany u polních plodin a zahradních rostlin, pěstovaných mimo uzavřené prostory. Využití biologické ochrany klade vyšší nároky na uživatele – na jeho vědomosti, trpělivost a správnou aplikaci, neboť účinnost těchto prostředků je pomalejší a někdy i nižší, než v případě razantní chemické ochrany.

Mezi bioagens patří predátoři (dravci), kterým slouží živočišní škůdci jako potrava. Mezi významné zástupce této kategorie patří Typhlodromus pyri, který se s úspěchem používá proti sviluškám, roztočíkům, vlnovníkovcům a hálčivcům na ovocných a okrasných dřevinách, v porostech jahodníků a na révě vinné. Mezi přirozeně se vyskytující predátory patří slunéčka, zlatoočky, pestřenky, denivky, střevlíci, drabčíci, škvoři (kteří naopak někde mohou spíše škodit). Přítomnost přirozeně se vyskytujících druhů predátorů pro ochranu rostlin pěstovaných ve venkovním prostředí, je možné ovlivnit vysazením vhodných druhů rostlin, které tyto druhy lákají.

Dalším druhem bioagens jsou paraziti, kteří mají ze svého hostitele užitek a většinou jej nezahubí a parazitoidi, kteří se vyvíjí uvnitř těla hostitele a po ukončení svého vývoje hostitele usmrtí. Použití většiny těchto prostředků je náročné na podmínky a odborné znalosti a používají se většinou pouze u profesionálních pěstitelů ve sklenících s regulací teploty a vlhkosti vzduchu.

Na venkovní plochy je možné použít tzv. nematody, jinak také parazitické hlístice. Proti larvám lalokonosců a chroustů se používá druh Heterorhabditis bacteriophora. Nematody Steinernema carpocapsae se používají proti larvám krtonožek, osenic a tiplic. Druh Steinernema feltiae, parazituje na larvách smutnic, tiplic a larvách mravenců. Proti plžům se užívá hlístic rodu Phasmarahabditis hermaphrodita.

OPTIMÁLNÍ DOBA NASAZENÍ A OMEZENÍ POUŽITÍ BIOAGENS
Pro nasazení bioagens ve skleníkových kulturách je důležité správné načasování introdukce bioagens na postižené rostliny. V případech, kdy je výskyt škůdce již kalamitní, trvá o mnohem déle, než se účinky bioagens projeví. Rozmnožovací fáze škůdců bývají rozdílné, než rozmnožování užitečných organismů. Často lze pozorovat, že např. postižení mšicemi na rostlinách vznikne jakoby přes noc, kdy jeden den na rostlině nejsou patrné žádné příznaky a druhý den jsou již listy mšicemi úplně obsypány a mšice jsou v koloniích. V takovém případě je proto vždy potřeba počítat s tím, že nástup účinku biologické ochrany je pomalejší a škůdce může ještě po nějaký čas být na rostlině viditelný a příznaky poškození patrné.

Pokud je škůdce ve skleníku již přemnožen, doporučujeme počítat s aplikací 4 – 5x vyšší dávkou na m2. Opakovaná aplikace dalších dávek se doporučuje po 2-3 týdnech. Týká se zejména parazitických vosiček a také některých druhů dravých roztočů.

Nejméně 10 dnů před aplikací biologické ochrany a v průběhu jejího nasazení se nesmí používat chemické insekticidní přípravky, které vytváří toxické prostředí jak pro škůdce, tak i pro užitečné organismy! Předchozí aplikace chemických postřiků způsobuje neúčinnost až hynutí bioagens ještě několik týdnů po postřiku těmito přípravky (informujte se na toxicitu k jednotlivým bioagens).

Další praktické tipy a doporučení obdržíte se zásilkou bioagens.