Trusted Solutions for Customers Across Australia

Whether you are based in Sydney, Melbourne, Brisbane or a regional town, finding a dependable provider should never feel like a gamble. We work with households and businesses right across Australia, combining local knowledge with straightforward pricing and quick response times. You can browse our full range of services to see which option suits your situation, then read about how the booking process works before you commit to anything.

Cost is usually the first question, so we publish a clear pricing guide with no hidden extras and no surprise call-out fees. If you would prefer to hear from people who have used us before, genuine customer reviews from across the country give you an honest picture of what to expect. When you are ready to move ahead, contact our Australian team for practical advice or a free, no-obligation quote.

Květopas jahodníkový

Možná, že jste zaznamenali ve Vašem jahodníkovém porostu poškozené, nakousnuté stopky květních poupat. Ta vadnou, zasychají a opadávají…

To je příznakem přítomnosti obávaného škůdce jahod – květopasa jahodníkového (Anthonomus rubi) – dospělí brouci mají charakteristický dlouhý nosec, jsou 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí. Larvy jsou bílé, beznohé, zavalité, mírně prohnuté, s hnědou hlavou.

Na jahodnících začínají brouci úživný žír obvykle od druhé poloviny dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně.

Vajíčka kladou po jednom do květních poupat jahodníků a nakusují květní stopky těchto poupat. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků.

Následně se brouci stěhují na později kvetoucí růžovité rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Brouci se líhnou začátkem července. V této době škody již nezpůsobují. Do roka se vyvine jedna generace. Může zničit až 80% produkce.

Ošetření se provádí na začátku úživného žíru brouků, cca v polovině dubna a jen před květem jahodníku, ekologickým přípravkem na bázi spinosadu – kontaktní a požerový insekticidní přípravek SpinTor. Ale POZOR – je toxický pro necílové členovce a BIOAGENS ve skleníku. Při aplikaci dbát na to, aby nebyly zasaženy okolní rostliny. Nepoužívat se současně aplikovanou biologickou ochranou (vosičky, roztoči). Aplikaci provádět mimo vzletové období včel.

CHOROBY ŠAFRÁNU (krokusů, tulipánů, narcisů a cibulovin obecně…)

Pokud pěstujete cibuloviny možná již víte, nebo pokud s jejich pěstováním teprve začínáte, měli byste vědět, že i při dodržení všech doporučení a postupů, se můžou vyskytnout choroby, které mohou napadnout obecně cibuloviny, tedy nejen šafrán.

Dělíme je na:

VIRY často způsobují destrukci buněk, celých pletiv nebo jejich částí. Příznaky napadení viry se liší v závislosti na druhu rostliny, jejím stanovišti, výživě a dalších faktorech. Jsou nebezpečné především tím, že jsou nevyléčitelné a lehce se přenáší na další rostliny.

Mezi nejčastější virové choroby cibulovin řadíme: žlutou pruhovitost narcisu, virovou pestrokvětost tulipánů a mozaika narcisu.

– BAKTERIÁLNÍ CHOROBY způsobují rozpad pletiv a hnilobu hlízek (cibulí). Bakterie se do rostlin dostávají z půdy v místech poškození, např. při okusu hlodavci, nebo mechanicky při sklizni. Typickým příznakem je nepříjemný zápach poškozeného místa.

Typickými bakteriálním chorobami jsou: rozličné hniloby – bílá, černá, červená, šedá. Z napadených hlízek (cibulí) se přenáší na listy a stonky, na průřezu hlízek (cibulí) bývají viditelné měkké zahnívající skvrny.

K ošetření lze použít přípravky na bázi hydroxidu měďnatého, peroxidu vodíku, dále lze využít přírodní fungicid v podobě kopřivy, nebo biologické preparáty Pythium oligandrum a Bacillus amyloliquefaciens.

– HOUBOVÉ CHOROBY mají svůj původ v patogenních houbách. Napadení na hlízkách (cibulích), listech či květních stoncích se projevuje různě zbarvenými povlaky, skvrnami a zahnívajícími místy. Šíření tohoto druhu chorob napomáhá nadměrné přemokření pěstebního substrátu, vysoká vlhkost vzduchu, opožděná sklizeň, nebo naopak příliš časná výsadba hlízek (cibulí). Rostliny mají silně redukovaný kořenový systém. Zdrojem infekce bývá často sadba nebo zbytky napadených rostlin v půdě.

Mezi houbové patogeny cibulovin patří: plíseň liliová, fusariová hniloba cibulí, penicilinová hniloba, plíseň narcisová, plíseň tulipánová

Jako prevenci lze provést moření hlízek (cibulí) před výsadbou, rostlinným přípravkem GLIOREX.

Jak na černou listovou skvrnitost růže

Ani na, v tomto období kupovaných, šlechtěných holandských růžích není výjimkou, že na listech lze nalézt, hnědé až černé skvrny s nepravidelným, paprsčitým okrajem, často se slévající ve větší plochy = (rostlinolékařský popis houbové choroby Diplocarpon rosae – tedy černé, listové skvrnitosti růží).

Tato, v posledních letech velmi rozšířená choroba, jejíž výskyt souvisí s deštivým počasím, na záhonech pomalu osychajících od rosy, kde se většinou používá pouze svrchní zálivka, je stále více rozšířená.

Patogen přezimuje v napadených nadzemních částech a hlavně v opadlém infikovaném listí, napadených jednoletých výhonech, popř. i na zbytcích květů. Černé plodnice narůstají na opadlých částech a spory houby infikují nově se rozvíjející listy.

Symptomy tohoto postižení se objevují již brzy v létě, za deštivého počasí, a jejich intenzita postupně narůstá. Při silné infekci napadené listy žloutnou a předčasně opadávají. Skvrny se mohou objevit i na zelených jednoletých výhonech. Pokud dochází k předčasnému opadu, rostliny se snaží o samoobrážení a následně nevyzrálá pletiva přes zimu namrzají.

K ochraně proti výskytu tohoto onemocnění lze přispět změnou způsobu péče o porosty růží, zejména v cílené zálivce ke kořenům a zastřiháváním a prosvětlováním keřů, aby lépe prosychaly od rosy a dešťů. Pro zastavení šíření patogenu se používají jak chemické fungicidy na bázi jednoduché anorganiky, tak i přírodní preparáty na bázi kopřivy nebo přesličky.

K úspěšné eradikaci u velkopěstitelů je někdy potřeba provedení kompletní dezinsekce a přestávka v pěstování hostitelských rostlin.