Trusted Solutions for Customers Across Australia

Whether you are based in Sydney, Melbourne, Brisbane or a regional town, finding a dependable provider should never feel like a gamble. We work with households and businesses right across Australia, combining local knowledge with straightforward pricing and quick response times. You can browse our full range of services to see which option suits your situation, then read about how the booking process works before you commit to anything.

Cost is usually the first question, so we publish a clear pricing guide with no hidden extras and no surprise call-out fees. If you would prefer to hear from people who have used us before, genuine customer reviews from across the country give you an honest picture of what to expect. When you are ready to move ahead, contact our Australian team for practical advice or a free, no-obligation quote.

Nedejte pilatkám šanci…

Zejména časně kvetoucí odrůdy slivoní jsou v tomto období až do konce měsíce dubna, silně napadány pilatkou švestkovou a pilatkou žlutou (Hoplocampa minuta a Hoplocampa flava), což může mít za následek slabé násady plodů. Tyto drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalíšků. Vylíhlé bělavé housenky následně vyžírají tvořící se plůdky, které pak opadávají.

Nápad se zjišťuje pomocí bílých lepových desek, které se vyvěšují ještě před květem nebo v průběhu květu, na základě vykladených vajíček, která jsou umístěna uvnitř puchýřků, na spodu kalíšních listů.

Ke konci měsíce dubna se na jabloních vyskytuje pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), případně pilatka hrušková (Hoplocampa brevis). Zásah se provádí proti dospělcům, v období počátku kvetení, nebo larvicidně, ve fázi červených očí. Jako účinný ekologický larvicid používejte výluh, získaný vařením štěpky z tropické rostliny Quassia amara (hořkoně obecné), v poměru 50 g / 1 litr, po dobu 120 minut. Máme jej v balení 50 g, pro malopěstitele (z výluhu, získaného z tohoto množství, ošetří přibližně 5 stromů) a ve velkobalení, pro naše sadaře a ovocnáře, v balení 10 nebo 20 kg.

Postřik je účinný také na některé druhy mšic (např. mšice jabloňová) na ovocných stromech. Jejich sání na venkovních plodinách bývá často ekologicky obtížně řešitelné. Proto doporučujeme ošetření právě tímto ekologickým insekticidem.

Plodomorka hrušková

Dobrý den,
důležitá je likvidace napadených plodů. Jako monitorovací prostředky doporučujeme osazení bílých lepových desek (viz odkazy). Biologickou ochranou lze docílit přirozené regulace škůdce. Výsadbou druhově pestrého mixu lučních květin v okolí stromů lze přilákat mnoho druhu užitečných predátorů, kteří se postarají o parazitaci přítomného škůdce. V případě požadavku na chemické ošetření se posuzuje práh škodlivosti. Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj. v období těsně po opadu květních plátků, pokud byla zjištěna 2 nebo více vajíček ve 100 plůdcích. Ošetření se pak provádí insekticidním postřikem na bázi draselných solí přírodních mastných kyselin ke konci fáze zeleného poupěte, který se po 14 dnech zopakuje.

Odkaz na prostředky:
STOPSET B bílé lepové desky
NEUDOSAN
QUASSIA AMARA


Dobrý den,
měl bych na Vás prosbu. Jsou nějaké šetrné možnosti přímé ochrany postřik plodomorce Hrušňové (moucha – komárek)  a kdyby se muselo přesně zasáhnout ? Prý se běžně plodomorka neošetřuje. Ale má to být místy hodně nebezpečný škůdce hrušní. Podle starší literatury  vyhledává samička bílé květy, dokud jsou tam korunní plátky. Do odkvetlých květů už vajíčka nenaklade. Co jsem se víc zajímal jedná se o gradujicího škůdce.  Ve staré literatuře je zmínka, že se  vyskytl v oblasti Hranicka, kde bydlíme. Hrušky máme blízko lesa. Na jedné jsou každoročně pokřivené plody (kvete dřív, odrůdu neznám) a na Klapovy hrušni (kvete později)  vždycky plůdky zčernají popraskají a opadnou a nezůstane ani jedna. (Jen jednou tam zůstaly dvě.) Škůdce je to asi na jednu stranu zajímavý podle literatury napadá, tak hrušně na večer před západem slunce. Krouží v hejnu a pak “zaútočí”. Bohužel se mi nikdy nepodařilo najít čas to pozorovat. PS: Měl by nějaký účinek postřik z toho kvasiového dřeva i na plodomorku hrušňovou ? Uvažuju, že bych si ho pořídil na ryngli a Bosenckou švestku proti pilátkám.
Děkuji za odpověď

Quassia amara a Typhlodromus pyri

Dobrý den,

výluh z dřevěných pilin keře Quassia amara je produkt zcela přírodního charakteru a proto nepředstavuje žádné riziko z hlediska toxicity pro necílové organismy. Tedy ani pro Typhlodromus pyri a lze je proto kombinovat.

Pokud jde o vlastní aplikaci, piliny je potřeba hodinu vařit v odstáté vodě v daném poměru 50 g / 1 l vody. Těsně před aplikací je třeba výluh naředit do 5 litrů vody. Toto množství postačí k ošetření až 10 stromů v závislosti na velikosti koruny. Přičemž doporučujeme do postřikové jíchy přidat smáčedlo (např. Wetcit viz smáčedla ). 
Samotný postřik je nutné provádět pod větším tlakem, tak aby se směsný přípravek dostal až do květů. Nejlépe za doby hromadného opadu okvětních lístků a je třeba jej opakovat 3 – 4 dny po prvním ošetření, v závislosti na počasí. 

Z balení 1 kg proto připravíte rozředěním přibližně 100 l postřikové jíchy.

Odkazy na prostředky:

QUASSIA AMARA

WETCIT


Dobrý den,
mohu použít výluh ze dřeva Quassia amara proti pilatkám, když jsem vysadil do sadu Typhlodromus pyri.
A prosím Vás, na kolik litrů postřiku je vaše 1 kg balení ? Těch 50g/litr je konečná koncentrace nebo se to pak ještě ředí? Děkuji