Trusted Solutions for Customers Across Australia

Whether you are based in Sydney, Melbourne, Brisbane or a regional town, finding a dependable provider should never feel like a gamble. We work with households and businesses right across Australia, combining local knowledge with straightforward pricing and quick response times. You can browse our full range of services to see which option suits your situation, then read about how the booking process works before you commit to anything.

Cost is usually the first question, so we publish a clear pricing guide with no hidden extras and no surprise call-out fees. If you would prefer to hear from people who have used us before, genuine customer reviews from across the country give you an honest picture of what to expect. When you are ready to move ahead, contact our Australian team for practical advice or a free, no-obligation quote.

RADÍME VÁM – poznejte škůdce skleníků 2.

RADÍME VÁM – poznejte škůdce skleníků:

sviluška chmelová Tetranychus urticae

třída: pavoukovci (Arachnida) řád: sametkovci (Prostigmata) čeleď: sviluškovití (Tetranychidae)

vědecká synonyma: Acarus telarius, Acarus sambuci, Acarus cinnabarinus

Příznaky poškození:

Na listech světlé skvrnky (jde o reakci rostliny na působení fytotoxických látek vpouštěných do rostliny při sání škůdce). Skvrny jsou nejprve žluté, oranžové, později rudé a postupně nekrotizující. Listy nabývají světlého až stříbřitého zbarvení, později rezavě hnědnou a předčasně usychají. Napadené rostliny zaostávají ve vzrůstu. Při velmi silném výskytu jsou pokryty jemnou pavučinkou, hlavně na spodní straně listů.

Životní cyklus:

Přezimují oranžově červené, oplodněné samičky v diapauze na nejrůznějších místech, v různých skulinách i v půdě. Samice opouštějí zimní úkryty, jakmile dosáhne teplota vzduchu 10–12 °C. Ve volné přírodě začínají sát na bylinách. Zdržují se hlavně ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka.

Ochrana do skleníku: Phytoseiulus persimilis – dravý roztoč (viz https://www.bioagens.eu/phytoseiulus-persimilis-100-ks-/-bal )

Působení: dravý roztoč Phytoseiulus persimilis se živí výhradně sviluškou chmelovou. Nymfy i dospělci vyhledávají a vysávají její dospělce, larvy i vajíčka. Samička klade až 5 vajíček denně, z nichž se po 4 dnech vyvíjí nymfy, které jsou rovněž dravé. Celý cyklus trvá v závislosti na teplotě 5–25 dnů. Dospělý roztoč denně vysaje až 5 dospělých svilušek nebo 20 larev a vajíček.

Omezení:

Jen pro úplnost před aplikací biologické ochrany se nesmí ve skleníku používat chemické insekticidy – vytvářejí toxické prostředí (podle použitého druhu – 15 až 20 dnů) i pro vosičky!

Biologický preparát lze použít pouze do uzavřených prostor – (skleníky, fóliovníky, zimní zahrady, zastřešené a uzavřené balkóny a terasy) s podmínkou vyšší vzdušné vlhkosti nad 70% a teploty nad 25 °C.

Draví roztoči

Dobrý den,
děkujeme za Váš zájem o biologickou ochranu rostlin.

Všechny námi nabízené prostředky biologické ochrany pro Slovensko najdete v našem internetovém obchodě pro Slovensko zde: Odkaz na kategorii
Na prvním místě je potřeba si ujasnit fakta, abychom měli jistotu, že se bavíme o stejných věcech. Naše firma nabízí biologické predátory škůdců rostlin, kteří jsou úzce specializovaní na jednotlivé škůdce (což je a musí být v souladu s platnou legislativou o rostlinolékařské péči), platnou jak v ČR tak v SR.

Prakticky to znamená, že např. proti škůdci – sviluška (slovensky roztočec), je registrován biologický predátor Phytoseiulus persimilis. Tento se živí pouze vajíčky, larvami a dospělci svilušek. Na žádné jiné škůdce nebyl laboratorně testován a aby produkční laboratoř získala registraci, musí deklarovat, že je biologický predátor úzce specializovaný na daného škůdce. 
Z toho také vyplývá, že pokud není v lokaci, kde má být predátor využit identifikována přítomnost škůdce, dravý roztoč zde není schopen přežít, např. že by dokázal parazitovat na jiných druzích škůdců, popřípadě se živil sporami prachu, plísní, pylu z rostlin apod. 
Biologickou ochranu nelze aplikovat preventivně. Přičemž to neplatí u všech druhů, viz dále.

Při nasazení do uzavřených kultur je také důležité, zda nebyly před vysazením bioagens k ošetření rostlin použity tradiční chemické insekticidy. Tyto látky zanechávají na ošetřovaných rostlinách rezidua, která jsou pro bioagens toxická ještě přibližně 10 – 14 dnů!  
Všechny výše uvedené druhy bioagens jsou určeny pouze do uzavřených kultur (skleníky, zimní zahrady, interiéry) za vytvoření podmínek minimální teplota 20 °C a vzdušná vlhkost 70%. Dodáváme je proto pouze během vegetačního období (duben – říjen).

Trochu výjimku z výše uvedeného tvoří dravý roztoč Typhlodromus pyri – odkaz na produkt
Tento biologický predátor je určen do venkovního prostředí (za určitých podmínek jej lze aplikovat např. na exotické rostliny do skleníku, případně do jahodáren) – k ochraně stromů a keřů, před škůdci (svilušky, hálčivci, vlnovníkovci a jim druhově příbuzní škůdci). Je to skutečně jakási „šedá eminence“ mezi bioagens. Byl laboratorně šlechtěn a kultivován již na sklonku devadesátých let a tvoří základ ochrany ekologických vinic a ovocných sadů v ekologickém zemědělství. Výhodou je, že je odolný proti spoustě tradičních chemických postřiků. Na ošetřovaných rostlinách dokáže přežít, i když nejsou dostupné žádné druhy, na kterých by dokázal parazitovat. Dokáže i hladovět, případně se živit pylem. Výhodou oproti bioagens do skleníků (kteří v momentě kdy vyhubí poslední škůdce uhynou) je to, že jeho vysazení do vinice, ovocného sadu je pouze 1x za existenci sadu či vinice. Roztoč se dokáže efektivně namnožit v závislosti na dostupnosti potravy.

Dostupnost bioagens je vždy následující týden od objednání. Příjem objednávek je vždy do čtvrtka do 10:00 hodin. Bioagens se nedají držet skladem, zajišťujeme vždy čerstvé z produkčních laboratoří v zahraničí. Dodání zákazníkům probíhá v týdnu následujícím. 

Výjimku tvoří parazitické hlístice, které lze za určitých podmínek skladovat. 

Pro úplnost je potřeba ještě uvést, že dodávané bioagens nejsou nebezpečné pro člověka, domácí zvířata, necílové organismy (např. včely) a jsou úzce specificky zaměřené pouze proti škůdcům.

Dodání na Slovensko není problém. Každý týden posíláme do SR několik zásilek. Doručení je, vzhledem k povaze zásilky expresní, zpravidla do druhého dne. 

Bližší informace o dopravě a platbě najdete na našich stránkách www.bioagens-sk.eu 
Na dobírku nezasíláme – pouze platba předem na náš EUR účet.


Dobry den,
Rad by som sa opytal na drave roztoce. Zivia sa vyhradne sviluskami? Alebo je mozne ich nasadit aj na roztoce ktore sa zivia rastlinami? V akom casovom horizonte ste schopny dodat ich do Bratislavy? Dakujem

Typhlodromus pyri ve skleníku

Dobrý večer,
nevím, zda se správně orientuji ve Vašem popise, kdy píšete o druhu Phytoseiulus a kdy o druhu Typhlodromus…  
Nasazení Typhlodromus pyri (dále jen T. pyri) do vnitřní aplikace (jak uvádíte na orchideje) je docela netradiční. Nejsem si jistý zda může tato ochrana efektivně fungovat vzhledem k nutnosti přezimování, neboť v ČR distribuovaní roztoči z čeledi Phytoseiidae mají za sezónu dvě až tři generace a je pravda, že pokud je kolonie vysazena v přírodě, tak na podzim, nástupem kratších dnů, se ukládají k přezimování. V přírodě logicky nástupem zimy klesá výskyt škůdců a proto vyhledávají přezimování.

Pokud píšete, že jste měl vysazený kmen Typhlodromus pyri a orchidejím jste přisvětloval, tak i kdyby to bylo IR žárovkami nepředpokládám, že Vám to v prostoru, kde orchideje máte významně zvýšilo i teplotu okolí. Pokud se jedná o vytápěné prostory (zimní zahrada, či skleník) a teplota je zde okolo 20 °C dalo by se předpokládat, že by zde teoreticky T. pyri. mohl přežít a udržet se. 

Nicméně pokud píšete, že jste nezaznamenal za poslední období přítomnost škůdců, teoreticky mohla přežít poslední generace samiček, která se mohla udržovat na pylu, či myceliu hub apod. V každém případě, pokud jste použil na zjištěné škůdce Vámi uvedený postřik, a byla zde přeživší generace T. pyri., zcela jistě jste ji zdecimoval. 

Nevím přesně co myslíte „Neem olejem“, biologický insekticid NeemAzal T/S je insekticid na bázi indické rostliny Azadirachta indica a používá se s velkou úspěšností proti mšicím. Použití v prvním roce po aplikaci T. pyri se nedoporučuje, neboť snižuje populaci T. pyri. 

Pokud jste měl na mysli Phytoseiulus persimilis, tak jak jistě víte, tento druh nelze aplikovat preventivně a pokud vyhubí všechny škůdce, není schopen přežít a uhyne. Je pravda, že podle národní registrace tohoto bioagens je určen proti sviluškám. Není nám známo, že by se vyhýbal sviluším a podobným příbuzným druhům. Osobní zkušenost s tím nemáme a pokud to někdo ověřoval nemáme ty zprávy.

Potvrzuji, že Neudosan a podobné přípravky na bázi draselných solí, jsou pro T. pyri. vysoce toxické. Moje odpověď čím zasáhnout proti sviluškám byla míněna v obecné rovině. Samozřejmě kombinaci biologické a chemické ochrany je potřeba vždy konzultovat a pečlivě volit.


Dobrý večer, dříve jsem nasazoval Typhlodromus pyri každoročně do sbírky orchidejí, protože údajně Phytoseiulus persimilis žere pouze pravé svilušky. Poslední roky jsem to nedělal neboť se škůdci neobjevili. Nyní je tu mám znovu, po postřiku Vertimec (ochr. lhůta pro zeleninu 3 dny) jsem ještě po 3 dnech kytky postříkal Neem olejem, podle výrobce slabě škodlivý pro T. pyri, soudím že pokud je stříkáno po nasazení roztoče a naopak určitou dobu po postřiku by neškodil. Po týdnu jsem nasadil tohoto dravého roztoče. Podle jiného dodavatele vydrží ve skleníku 2-3 měsíce. Podle jednoho odborníka na zimu upadá do spánku kvůli krátkému dni, orchideje přisvětluji a tak nevím, zdali může v teple alespoň částečně přežít. Přípravky draselných solí přírodních mastných kyselin údajně T. pyri zabíjejí. Ještě jednou děkuji za Váš názor a uvítám Vaše vyjádření k výše uvedenému.