Dobrý den,
důležitá je likvidace napadených plodů. Jako monitorovací prostředky doporučujeme osazení bílých lepových desek (viz odkazy). Biologickou ochranou lze docílit přirozené regulace škůdce. Výsadbou druhově pestrého mixu lučních květin v okolí stromů lze přilákat mnoho druhu užitečných predátorů, kteří se postarají o parazitaci přítomného škůdce. V případě požadavku na chemické ošetření se posuzuje práh škodlivosti. Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj. v období těsně po opadu květních plátků, pokud byla zjištěna 2 nebo více vajíček ve 100 plůdcích. Ošetření se pak provádí insekticidním postřikem na bázi draselných solí přírodních mastných kyselin ke konci fáze zeleného poupěte, který se po 14 dnech zopakuje.
Odkaz na prostředky:
STOPSET B bílé lepové desky
NEUDOSAN
QUASSIA AMARA
Dobrý den,
měl bych na Vás prosbu. Jsou nějaké šetrné možnosti přímé ochrany postřik plodomorce Hrušňové (moucha – komárek) a kdyby se muselo přesně zasáhnout ? Prý se běžně plodomorka neošetřuje. Ale má to být místy hodně nebezpečný škůdce hrušní. Podle starší literatury vyhledává samička bílé květy, dokud jsou tam korunní plátky. Do odkvetlých květů už vajíčka nenaklade. Co jsem se víc zajímal jedná se o gradujicího škůdce. Ve staré literatuře je zmínka, že se vyskytl v oblasti Hranicka, kde bydlíme. Hrušky máme blízko lesa. Na jedné jsou každoročně pokřivené plody (kvete dřív, odrůdu neznám) a na Klapovy hrušni (kvete později) vždycky plůdky zčernají popraskají a opadnou a nezůstane ani jedna. (Jen jednou tam zůstaly dvě.) Škůdce je to asi na jednu stranu zajímavý podle literatury napadá, tak hrušně na večer před západem slunce. Krouží v hejnu a pak “zaútočí”. Bohužel se mi nikdy nepodařilo najít čas to pozorovat. PS: Měl by nějaký účinek postřik z toho kvasiového dřeva i na plodomorku hrušňovou ? Uvažuju, že bych si ho pořídil na ryngli a Bosenckou švestku proti pilátkám.
Děkuji za odpověď